S podtitulkem: Káva z nouze...
V minulém příspěvku jsem psala o kávové výstavě v ivančickém muzeu. Samozřejmě, zvědavost spolu s chutí mi nedaly nevyzkoušet kávu v místních podnicích. A bohužel, moje očekávání se naplnilo. Malé město na hony vzdálené kávové osvětě, jaká se šíří Brnem či Prahou, se zdá se plně spokojí s "piccolem" z jakéhosi podivného kávovaru.
První podnik, který jsme navštívili, byla Cukrárna U Černého lva. Jak se zdálo, jediný obdobný podnik na celém ivanovickém náměstí. Je jasné, že od cukrárny nemůžeme očekávat kávové zázraky a že je zaměřená spíš jinak, ale co je moc, to je moc. V nabídce káv nechybí "piccolo" a "turecká", nijak překvapující. S velkým sebezapřením jsem si objednala právě piccolo, neboť jsem měla vážné obavy, že espressa by byl pěkný "kýbl". Dobře jsem udělala, protože i ono piccolo mělo o malinko větší objem, než by mělo mít espresso. Jak zde vypadá cappuccino či latte macchiato nebo proč jediná možnost bezkofeinové kávy je turecká, to už jsem radši nechtěla vědět.
Takhle zmiňované piccolo vypadalo. Komerční značka Segafredo a žádné mléko, ale balená smetana (a ještě snad ta úplně nejlevnější). Na povrchu kávy něco, co by asi mělo být cremou, a vodová chuť, jako by nápoj ke kávě sotva přičichl.
A chtěli byste vědět, na jakém kávovaru bylo připraveno? Jednopákový přístroj s označením "levný" a "shit" (promiňte, nemůžu si to odpustit), který těžko vytvoří ten správný tlak, a kromě toho, že do něj sami vložíte páku, je vlastně úplně automatický. Ani nemluvím o tom, že páka by se měla po celou dobu nahřívat v kávovaru, a zde ji měli po celou dobu "vzorně" položenou na tácu vedle. Co víc dodat?
Druhý podnik, u něhož jsme doufali, že si spravíme chuť, bylo Cafe Manuela. Kavárna asi pět minut chůze od náměstí, která vypadala lákavě už tím, že v nabídce na webu neměli žádné "piccolo" ani "turka", ale ristretto, espresso a americano (atd., samozřejmě). Za názvosloví bod! Tím to bohužel ale skončilo...
Tentokrát jsme vyzkoušeli cappuccino a frappé. A opět jsme byli zklamaní. Přesto že tady měli nádhernou "mašinku" Astoria, ani to je nezachránilo, když znalosti chybí. Frappé nebylo frappé, ale jen studená káva s mlékem, našlehat ho nějak zapoměli. Nemluvě o tom, že sklenice byla uvnitř ozdobena čokoládovým topingem, který na chuti také dost ubíral. Cappuccino na první pohled nevypadalo zase tak špatně, ale jen do chvíle, než jsem se napila a spálila si jazyk (pozn.: Cappuccino má mít takovou teplotu, aby se dalo hned pít). Potom jsem pěnu rozhrnula lžičkou a zjistila, že tam vlastně skoro žádná není a že piji jen velký šálek kávy s horkým mlékem.
Jediné, co bych téhle kavárně pochválila, je servis. Obě kávy byly naservírované jednoduše a krásně. Škoda jen, že kvalitu nápoje to nijak nezlepší.
Co říci závěrem? Udělejte si pěkný výlet za výstavou, za okolní přírodou nebo za čímkoliv jiným, co rozhodně bude stát za to, ale kavárnám se v Ivančicích zdaleka vyhněte.
Žádné komentáře:
Okomentovat