Kávová výbavička a cesta k dobré kávě

Už jsem tu psala o různých způsobech a tipech na přípravu kávy doma, i když samozřejmě zdaleka ne o všech, které existují. Abych však rubriku "Káva doma" trošku oživila, rozhodla jsem se, že vám tu představím svoji skromnou kávovou výbavičku. Nebudu vás napínat, její složení je french press, moka konvička, džezva, Hario V60 a mlýnek (který bych chtěla vyměnit za jiný a lepší, jen co finance dovolí).

Jako úplně první se u mě zabydlel french press. Coby prvačka na vysoké opouštějící rodné hnízdo přesídlující do Brna jsem ho dostala od rodičů k Vánocům, společně s mlýnkem. Nutno podotknout, že v té době jsem ještě zdaleka nebyla takový kávoholik a prakticky nic o kávě nevěděla. Vlastně ani o tom, jak french press správně použít, takže jsem kávu s klidem zalévala vařící vodou a nechávala louhovat jak dlouho se mi zlíbilo. Současně jsem pod stromečkem našla i dózu mleté Lavazzy a považovala ji za skvělou kávu. Dnes už si to naštěstí nemyslím. A mlýnek? Ten hodně dlouho ležel ladem, než jsem ho začala používat.

Necelý rok poté, co jsem si začala občas dělat kávu z french pressu, se mi naskytla možnost pracovat jako baristka s tím, že si mě nejmenovaná firma i zaškolí. Tak jsem tedy absolvovala úplně základní baristické školení a už to jelo. Pohybovat se v okruhu kávových nadšenců dělá divy! A když je vám  zároveň doporučeno přečtení Knihy o kávě, je jisté, že brzy propadnete.

Tak jsem se tedy, ovlivněná lidmi kolem sebe, rozhodla pořídit si moka konvičku. Zůstala jsem jí věrná hodně dlouho, v podstatě až donedávna, a french press jsem úplně vyřadila. Za začátku jsem si i do ní občas kupovala "supermarketové" kávy, sice už zrnkové, ale tak jako tak to nebylo nic dobrého. Objevování existence brněnských pražíren mě u toho naštěstí nenechalo na dlouho, a dnes už kupuji výhradně kvalitní výběrovou kávu.

 

Letos v létě (opět vlivem kamarádů, kteří o ní básnili) jsem se rozhodla pořídit si džezvu. Na Aukru jsem sehnala krásný starší kousek s duší, do kterého jsem dodnes zamilovaná. Je úžasná! A káva z ní také. Je to něco úplně jiného a chuťové těžce zastupitelného něčím jiným. Proto jsem opravdu ráda, že ji ve své výbavičce mám, a za nic na světě bych ji nedala. Navíc způsobila i to, že jsem si přestala myslet, že moka konvička je vrchol domácí přípravy. Tím nechci říct, že by jím měla být džezva. Jen už se neupínám na jeden způsob. Dokonce i k french pressu jsem se začala vracet (už totiž vím, jak na něj).

Nejnovějším přírustkem, který vlastním teprve pár týdnů a ještě se u mě ani pořádně nezabydlel, je Hario V60. Tak dlouho jsem koketovala s myšlenkou pořídit si dripper, až jsem neodolala. Teď jsem na něm závislá a každé ráno mi pomáhá donutit se vstát. Povídání o něm by ale bylo na dlouho, a proto jsem vám o něm nachystala samostatný článek, na který se můžete těšit už za pár dní.

Jaký je tedy závěr? Doma si můžu vybírat ze čtyř způsobů přípravy kávy (doufám, že toto číslo není konečné), které více či méně střídám. Co je nejnovější je obvykle nejoblíbenější, jak jinak. A co vy, jak si doma připravujete kávu a jaká je vaše výbavička?